O tom, jak je oheň zlý pán, i když je to vždy skutečně skvělý „sluha“, nemusíme nikoho sáhodlouze přesvědčovat, o nebezpečí ohnivého živlu se dovídají již malé děti, aby měly potřebnou životní zkušenost a uvědomily si, že není radno si s ním zahrávat. Čím dříve seznámíme děti s ohněm (samozřejmě v rozumné míře), tím lépe. My dospělí se však někdy dostáváme do podobných situací, které lze přirovnat k dětské neznalosti této problematiky. Co tím máme na mysli?
Bydlíte v paneláku? A pokud ano, bez ohledu, zda je revitalizovaný či nikoli, máte ve společné stoupačce umístěnou vzduchotechniku? Někteří lidé si to ani neuvědomují a nedokážou vám spatra správně odpovědět, je to totiž specifická technická záležitost, ukrytá před vašimi zraky, a dlouhá léta funkční i bez vašeho přímého zásahu.
Jenže právě v tom tkví ten zásadní problém. Vzduchotechnika pracuje bez vašeho vědomí spolehlivě do té doby, dokud se nevznítí a nezasáhne požárem váš byt nebo třeba i celý bytový dům. A co by tam tak mohlo hořet, když je to jen hromada plechu? Toto je ona záludnost, která se podceňuje, a s níž málokdo počítá.
Kdyby tam byl jen plech, tak samozřejmě nic hořet nebude, a to ani kdyby se tu vznítil zadřený ventilátor, problém spočívá v pomalém – letitém nasávání mastného prachu. Ten se postupně usazuje na vnitřních stěnách potrubí, a jakmile dosáhne vrstvičky pouhý jeden milimetr silné, už je to nebezpečný element, který dokáže zapálit při vzplanutí vaši kuchyň, odkud se plameny rychle rozšíří do dalších prostor.
Provádění pravidelné revize vzduchotechniky toto nebezpečí včas odhalí, potrubí necháte vyčistit, a máte klid. Vyhořet jen kvůli prachu ve stoupačce – to je skutečně velice hloupé, a jestliže kvůli tenké vrstvě mastného prachu přijdete o veškerý svůj majetek a střechu nad hlavou – někteří lidé to psychicky neunesou a skončí v psychiatrické léčebně.